Historie

Na počátku našeho rodinného příběhu v roce 1676 zřejmě nebylo záměrem Mosese, syna Mendla, prostého židovského krejčovského řemeslníka, položit základy exkluzivního pánského krejčovského salonu, ale důvody byly v době Leopolda I., krále českého, uherského a římského císaře, podstatně prozaičtější a poplatné oné době na starém Pražské židovském městě.

V tehdejším židovském ghettu vznikaly šaty pro nepříliš majetné obyvatele Starého města Pražského, prováděly se zde běžné opravy a úpravy pánského oblečení, které se v té době dědily mnohdy z otce na syna a ze syna staršího na mladšího. Krejčovství i rodinná firma se zde během své dlouhé historie musela vypořádat s mnoha těžkostmi, jako byla morová epidemie roku 1680, rozsáhlý požár ghetta v roce 1689 a požár opětovný roku 1754.

Společně s plynoucí dobou byla i živnost předávána dalším pokolením Mosese, syna Mendla, až do doby 40. letech 18. století, kdy císařovna Marie Terezie vypověděla pražské a posléze i české Židy ze země a v roce 1890 bylo v rámci asanace starého upadajícího židovského ghetta toto území srovnáno se zemí , včetně tehdejšího Mosesova krejčovství.

Píše se rok 1906 a nové století plné změn mnohdy prodchnuté euforií doby začíná dělat teprve první krůčky, a tak změny natolik zásadní a příznačné pro tehdejší dobu razantně ovlivnily i dění v tehdy již téměř 250 let starém krejčovství.

Píše se rok 1906!

Exkluzivní krejčovství na nejdražším Pražském bulváru - Pařížské třídě, otevírá své brány náročným zákazníkům převážně z řad šlechty, finančníků a podnikatelů. Přepychový interiér, tmavě modré a zelené baldachýny, zařízení a solitéry z drahého exotického dřeva, to vše umocňuje atmosféru, kterou si vybraná pražská klientela dopřává v době pomalu končící monarchie a předvádí své šaty v koňmi taženými kočárech, později i luxusních automobilech na promenádě Pařížskou třídou, kde dokonale oblečení muži doprovázejí dámy do kaváren, parků a na divadelní produkce, později i varietní představení.

Zlatá éra Krejčovského salonu je bohužel výrazně utlumena s příchodem Pogromu (Křišťálové noci) z 9. na 10. listopadu 1938, po které bylo krejčovství z bezpečnostních důvodů přesunuto do suterénních prostorů, následné druhé světové války a zcela ukončena o deset let později znárodněním v roce 1948.

Teprve počátkem sedmdesátých let dvacátého století se v zdevastovaných prostorách krejčovského salonu zažehává malá jiskřička naděje a někteří z významných mužů oné doby, vedeni potřebou exkluzivních šatů, navštěvují původní prostory salonu a nechávají si zde po vzoru západního stylu šít opět své šaty na míru.

Tím pravým místem gentlemanů se opět stává krejčovský salon po ničivých povodních roku 2002, kdy se vedení staré rodinné společnosti ujímá Pavel Rèxim Mejsnar, pod jehož vedením vstupuje Salon Rèxim do šestého století své existence.

Krejčovský Salon Rèxim zůstává až do dnešních dnů striktně rodinnou společností, pro kterou je její původ i historie zavazující a je zde tvořeno s patřičným respektem a mistrovstvím.