Historie

Téměř tři a půl století trvající tradice zavazuje poskytovat krejčovské služby pro nejnáročnější muže.

Historie rodinného příběhu sahá až do doby Leopolda I., krále českého a uherského a císaře římského. Tehdy v roce 1676 založil Mendlův syn Moses svou krejčovskou dílnu v tehdejším židovském ghettu, kde šil šaty pro nepříliš majetné obyvatele Starého města Pražského. Pokolení za pokolením se živnost předávala až do 40. let 18. století, kdy císařovna Marie Terezie vypověděla pražské Židy načas ze země.

Když bylo potom roku 1890 rozhodnuto o asanaci starého, upadajícího židovského ghetta, byla celá tato čtvrť srovnána se zemí – včetně tehdejšího Mosesova krejčovství. Vzápětí ovšem přichází počátek nového století prodchnutý euforií a plný změn. Obnovený obchod a soudobé dění razantně ovlivňuje život v tehdy již téměř 250 let starém krejčovství. Bývalým ghettem nyní vede nejdražší pražský bulvár Pařížská třída a zde v domě č. p. 205/23 otevírá roku 1906 exkluzivní krejčovství své brány náročným zákazníkům převážně z řad šlechty, finančníků a podnikatelů. Přepychový interiér, tmavě modré a zelené baldachýny, zařízení a solitéry z drahého exotického dřeva, to vše umocňuje atmosféru, kterou si v předvečer rakouské monarchie dopřává vybraná pražská klientela. Své šaty předvádí v kočárech tažených koňmi a později i v luxusních automobilech.

Dokonale oblečení muži doprovázejí dámy na promenádě Pařížskou třídou do kaváren, parků či na divadelní produkce. Nicméně zlatou éru krejčovského salonu výrazně utlumí pogrom Křišťálová noc z 9. na 10. listopadu 1938 i následná 2. světová válka. Věhlasné krejčovství musí být z bezpečnostních důvodů přesunuto do suterénních prostor, přesto je následně konfiskováno nacisty. O deset let později, v roce 1948, ukončuje znárodnění činnost salonu úplně. Teprve počátkem 70. let 20. století svitla ve zdevastovaných prostorách krejčovského salonu malá jiskřička naděje.

Někteří z "významných" mužů oné doby, vedeni potřebou exkluzivních šatů, začínali navštěvovat původní prostory salonu a nechávali si zde po vzoru západního stylu opět šít své šaty na míru. Ale tím pravým místem gentlemanů se krejčovský salon stává až po ničivých povodních roku 2002. Tehdy se obnovy staré rodinné společnosti ujímá Pavel Rèxim Mejsnar, pod jehož vedením vstupuje Salon Rèxim v novém miléniu do dalšího století své existence. S přechodem vlastnictví domu v roce 2012 musela být sice činnost salonu Rèxim na tradiční adrese v Pařížské ulici ukončena, ale Pavel Rèxim Mejsnar, rozhodnutý zachovat služby v nezměněné formě, otevírá svůj ateliér naproti v ulici Elišky Krásnohorské 12. Zde se dále věnuje mistrovskému a vysoce módnímu pánskému šití na míru s respektem k historické tradici a zkušenostem, z kterých čerpá a tyto přenáší do aktuálních módních trendů.